- Datum vydání:31.10.2011
- Komentáře:Žádný komentář
- Kategorie:Ladakh 2011
Naše sedmidenní horské putování indickým Ladakhem se pomalu blíží k závěru. Za sebou máme pět dnů a v nohách rovných 90 kilometrů. Před námi poslední strmé stoupání nad 5000 metrů nad mořem, posledních 20 kilometrů ve dvou dnech…
DEN 6: THACHUNGTSE – NIMALING
Délka treku: 7km, 2,5-3 hodiny. Thachungtse: 4300 m.n.m., Nimaling: 4750 m.n.m.
Předposlední den. V myšlenkách odpočítáváme do konce cesty. Už jen jednou postavíme stan, už jen jednou povečeříme instantní polévku, už jen jednou… Ale ještě dvakrát musíme vyrazit po vyšlapaných stopách a za otisky koňských kopyt v prašných cestičkách. (Pokračování článku…)
© Robert Štípek, Pohled z GongmaruLa (5200 m.n.m.), Ladakh, Indie 2011.
Nimaling je nejvýše položený kemp na tomto treku. Cesta z Thachungtse je naštěstí poměrně krátká a po čtyřech hodinách stoupání už v něm můžeme stavět stan. Oč kratší cesta, o to zajímavější výhledy do krajiny. Na jedné straně zasněžený vrcholek Kang Yaze, který svádí k tomu jen si trochu odskočit z cesty a dotknout se jeho sněhových úpatí, na druhe straně nedozírné ostré vrcholky hor, které se vrství jeden za druhým. Podél cesty pak žluté koberce květů horských trvalek vytvářející iluzi procházky kdesi v Alpách…
SOUVISEJÍCÍ FOTOGRAFIE:
DEN 7: NIMALING – SHANG SUMDO
Délka treku: 18km, 6-7 hodiny. Nimaling: 4750 m.n.m., GongmaruLa: 5200 m.n.m., Shang Sumdo: 3810 m.n.m.
Spánek v Nimalingu byl krušný. Tedy pokud se o nějakém pořádném spánku dá vůbec mluvit. Hlava celou noc zahrabaná v hloubi spacáku a každým výdechem ohřívající alespoň část těla. Byla zima a to fest. Až ráno nám pohled na zamrzlé horské potůčky a mokřady dal jasnou odpověd na naši otázku proč nám byla až taková zima. Na mínusové teploty by to asi vážně chtělo teplejší vybavení…
Čekání na první sluneční paprsky bylo nekonečné. Když však dorazily až k našemu stanu, rázem vykouzlily příjemné teplo, které nám umožnilo vyhrabat se ven, naposledy sbalit stan a chystat se na cestu.
Popis cesty budil respekt: Ze 4750 m.n.m. vystoupat na 5200 a obratem klesnout o 1400 výškových metrů na 3810 m.n.m. Vidina skutečně posledních útrap nas ale hnala na cestu. Energie došla už po pár metrech. Po dvou hodinách jsme se však vyškrábali až na vrchol průsmyku GongmaruLa a užívali si pocit vítězů. To těžší ale bylo teprve před námi. Sedm hodin sestupu do Shang Sumdo jako by neznalo konce…
Cesta dlouhá, Aničky bolavá kolena a má rozpraskaná chodidla nic neusnadnila. Opět překračování horských říček a překonávání provizorních stezek desítky metrů nad roklinami kdy se slabším povahám podlamují kolena závratí. Ano, mluvím o sobě. Ale uznejte – jdete po 50 centrimetrů široké cestičce, na jedné straně prudký sráz a z druhé strany se pod nohy drolí malé kameny, na zádach vás převažuje težký batoh a pří každém zavrávorání vás strhává do údolí… Je úleva, když máte každý takový úsek zdárně za sebou…
Co se zdálo takřka neskutečné se stává realitou. Dorazili jsme do Shang Sumdo. Na poslední noc se ubytováváme v jednom z místních „homestay“ kdy se po předchozí promrzlé noci chceme pořádně vyspat. Usmlouváme cenu a ráno už jen pospícháme na mikrobus který nás dokodrcá zpět do Lehu. Přichází čas odpočinku a zaslouženého masa!
SOUVISEJÍCÍ FOTOGRAFIE:
Žádné komentáře