Nikdy bych nečekal, že mě mé kroky dovedou až do sultanátu Brunej. Nenápadného sultánství na severu ostrova Borneo ze všech stran obklopeném hranicemi s Malajsií.
Nenápadná, malá země, která se ale trochu liší do zemí ve svém okolí. A za vším stojí ropa. Není divu, že Sultán Hassanal Bolkiah byl ještě před lety nejbohatším mužem světa. A toto bohatství se promítá i do života obyčejných lidí. V Bruneji obyvatelé neplatí zdravotní péči ani školství, platy jsou s ohledem na region nadprůměrné, životní úroveň se blíží západnímu stylu života. A cena benzínu? Litr za 6Kč a nafty za 4,50Kč. Na druhou stranu staleté tradice života na vodě ve fascinujících asijských Benátkách…. (Pokračování článku…)
Je něco po osmé večer, štědrý večer a zase mám tak trochu jiné vánoce. Loni touto dobou jsem byl v Pákistánu, letos na severovýchodě ostrova Borneo – v Malajsii. Je to zvláštní pocit. Zatímco doma se všichni pomalu probouzeli a chystali bramborové saláty, vyráželi ještě na poslední nákupy dárků a zabíjeli kapra, já ležel na pláži a nebo se potápěl mezi stovkami barevných rybek v korálových útesech ostrova Sapi.
Když jsem před rokem seděl sám v křesťanském kostele v Pákistánu a sledoval rozzářený betlém, bylo to zvláštní. Do chvíle, než jsem opět vykročil do rozpálených ulic Karáčí. Letos je to vánoční Malajsie. Země v mnohém západní a přeci jiná. Umělé vánoční stromky v obchodech, vánoční výzdoba i kýčovité postavičky Santa Clause vytváří absurdní vánoční scenérii. (Pokračování článku…)
Vánoční den na ostrově Sapi, severovýchod ostrova Borneo, Malajsie
Zážitky na cestách dokáží překvapit každý den. Je neděle 20.12. a zmínka o Pulau Tiga National Park v knižním průvodci zněla prostě neodolatelně. Dva malé ostrovy s kýčovitými bílými plážemi, azurové moře plné korálů. Nepřekvapí, že zrovna toto místo se stalo dějištěm natáčení prvního dílu americké reality show Survivor (Trosečník). Neodolatelné? No samozřejmě!
Cesta k ostrovům vede lodí z ospalé vesnice Kuala Penyu odkud je to lodí jen co by kamenem dohodil. Tedy lodí 40 minut dojel. A tady se celý příběh začíná poněkud zadrhávat. »» Pokračování článku…
Jsou věci, které si při cestách prostě nemůžete naplánovat. A možnost zastavit se na místní svatbě patří určitě mezi ně. Bylo to včera kdy jsem se vylodil z trajektu ve vesničce Menumbok. Horko na padnutí (jak obvykle) a mé nohy se vydaly hledat nějaký minibus, který by mě hodil do cílové destinace. Po autobuse ani stopy, ale zpěv a hudba mě svedly z cesty a předemnou se objevila svatební veselice na malajský způsob.
Ženich a nevěsta sedící na vyzdobeném minipódiu ovíváni dvěma „čeledíny“ a kolem rodinní příslušníci a známí. Ti na mě hned s úsměvem mávali ať si jdu „jejich“ ženicha s nevěstou vyfotit jako by tušili, že foťák mám schovaný v batohu. Úsměvy všude kolem mě střídalo pozvání na jídlo ze švédského stolu a výslužka se sladkostmi na památku. Vše se seběhlo tak rychle a já už se opět loučil a tisíckrát děkoval. Nefalšovaná pohostinnost, dobrosrdečnost a upřimnost místních lidí mi zase jednou zvedla náladu. Prostě jen další den v Malajsii…
Že bych se toulal celých čtrnáct dnů po stezkách Cameron Highlands? Ale kdeže. Jen následující události ubíhaly v rychlém tempu a stávaly se z nich střípky zážitků, které dohromady ne a ne dát ucelený příběh. Dlouhé přesuny, městečka podobná si jako vejce vejci, a zase přesuny. Přesto tohle puzzle zážitků zkusím poskládat dohromady, uvidíme, co z něj vzejde.
Tak tedy pojďme navštívit ostrov Penang, odpočinkové město Melaka a nezapomeňme na Johor Bahru ležící těsně na hranicích se Singapurem. »» Pokračování článku…
Přeskočme teď trochu chronologii mého vyprávění o zemi Malajské. Pocity z dnešního dne si zaslouží malé glosy než budou zapomenuty. Ležím na posteli špinavého hotýlku kdesi na severu ostrova Borneo. Stát Sarawak, země Malajsie, město Sri Aman. Tolik se dá asi napsat o místě, které pro běh světových událostí nemá žádný význam, ale přesto….
Až dosud bylo každé město tady v Malajsii v mnohém „západní“. Tím myslím moderní, neosobní, uspěchané. Sri Aman je maličké městečko, ve kterém se turisté nezastavují a je tak nádherně ospalé jak letního dne na návsi někde v Horní Dolní. To vše pak dovoluje zvednout místním lidem hlavy, dívat se kolem sebe a usmívat se na svět. Snad proto mě dnes kolemjdoucí sami od sebe na ulici zdravili, děti na mě volaly a potutelně se při tom schovávaly za rohem, řidiči na motorkách zamávali… »» Pokračování článku…
Jídlo je třeba, jíst se musí a navíc je to i skvělá zábava. Obzvlášť na cestách v dalekých zemích. No uznejte, procházet se uličkami přeplněnými stánky, ze kterých stoupá unikající pára, šlehají plameny plynových hořáků a vůně linoucí se v okolí vás lákají blíž a blíž. A vy se rádi necháváte zlákat. Oči vám září a vy pomalu ochutnáváte. Tu něco pálivého, tu sladkého a támhle? …kdo ví co je to vlastně za chuť?
Malajsie nabízí se svou kuchyní celou řadu chutí a proto se jí pojďme podívat pod pokličku. (Pokračování článku…)
© Robert Štípek, Mešita Omar Ali Saifuddien, město Bandar Seri Begawan, Brunej.