Včerejší toulky byly po „malém treku“ shledány jako zábavné a tak je i dnes rozhodnuto vyrazit na další horu, kterou už ale opravdu zdolám. A ne že ne! Hlásím se stále z Cameron Highlands, místa vhodného pro odpočinek, dobrý čaj a pomalé umírání když se kancelářská krysa snaží zjistit, jestli má v těle ještě nějaké svaly.
Nebudu vám nic nalhávat, když v Praze dobíhám autobus, kyselina mléčná rozlévající se do unavených svalů o sobě dává okamžitě vědět. Proto každý rok při svých toulkách po zemích vzdálených zjišťuji, co ještě vydržím. Budiž cesta na vrchol Gunung Brinchang (2032m) dalším takovým pokusem. (Pokračování článku…)
© iStockphoto.com, Cameron Highlands, Malajsie
»» Pokračování článku…
Něco málo přes čtyři hodiny jízdy autobusem na sever od Kuala Lumpur a rázem jste v krajině plné malebných pohoří, čajových plantáží a všudypřítomné zelené džungle. Cameron Highlands. Místo, které vysloveně svádí k toulkám po místních trekových stezkách a dokonalému pročištění hlavy trochou té fyzické námahy.
Ubytování ve všemi doporučovaném Father’s Guesthouse zcela splnilo svůj účel (a přiznejme si, že cena 10RM za postel, tedy 50Kč, neměla konkurenci). Ideální poloha, nízká cena za přespání, WiFi a vlídný personál. Můj nový domov pro nadcházející dva dny. »» Pokračování článku…
Mám rád když nastupuju zmrzlý do letadla a o několik hodin později mě poleje horko zimní Asie. Tak tomu bylo i teď. V Praze naskočit do letadla Easyjet, o hodinu a půl později vystoupit v Londýně, vyzvednout si batoh, dojít znovu na odbavení k AirAsia a během dvou hodin už opět ve vzduchu. Tentokrát na 13 hodin. Je zvláštní když odlétáte v hluboké temné noci, za letu vidíte východ slunce, později západ slunce a přistáváte znovu za večerní tmy. Časový posun +7 hodin oproti Praze dělá své. Tma, dusno, neskutečné vlhké horko… Prostě Asie tak, jak má v prosinci být. Mé toulání po Malajsii a Filipínách může začít… (Pokračování článku…)
© Robert Štípek, Petronas Twin Towers, Kuala Lumpur – Malajsie
»» Pokračování článku…
Rád zmizím alespoň jednou za rok na delší čas na cesty, toulat se exotickými krajinami a poznávat svět. Tyto mé cesty se málokdy smrsknou pod měsíc – obvykle odjíždím na šest týdnů. Tak jako už za tři týdny vstříc Malajsii a Filipínám. Přesto utéct z reality všedních dní se dá kdykoli, chce to jen chtít. A stačí k tomu víkend, nebo i jeden den. Přesně tak tomu bylo minulý víkend. V sobotu odpoledne mě napadlo, že to chce pryč z města. Pryč z té potemnělé a pošmourné Prahy.
„Aničko, vstávat, jedeme do Alp.“ Zaskočil jsem přítelkyni naprosto nepřipravenou a ta se jen smála co že to zase vtipkuju. Když jsem začal balit věci pochopila, že to zas tak vtipné není. A tak jsme se ani nenadáli a za 45 minut už seděli v autě směr Zell am See. Tomu předcházela ještě rychlá rezervace ubytování v mnichovském hostelu (270Kč za osobu v deseti lůžkovém pokoji včetně snídaně) když jsem usoudil, že stavět stan po tmě v rakouském kempu a spát v listopadu pod stanem nebude zrovna ten nejpohodlnější nápad.
Před čtvrtou odpolední jsme vyrazili, večer už se procházeli uličkami v Mnichově a ráno po deváté se kochali Alpami a jezerem v rakouském Zell am See. V osm večer už zase doma v Praze. Přes to, že šlo o nepatrný výlet měli jsme pocit, že jsme byli na cestách několik dnů. Podzimní chmury z hlavy vyfoukal chladný alpský vítr a my usínali s úsměvem na tváři. Tvrdit, že na cestování nemáme čas je často jen snahou omluvit naši lennost a proto vyražme občas na „cestu z města“. Stačí tak málo…
Vydat se na cestu po Ukrajině nepatří mezi běžné způsoby jak strávit letní dovolenou. Možná právě proto jsem na několik srpnových dnů na Ukrajinu vyrazil. S levnými letenkami společnosti WizzAir (zpáteční letenky Katovice – Kyjev za cca 1000Kč), zamluveným autem v autopůjčovně (675Kč/den) a plánem procestovat zapadlé vesničky i turistická lákadla v okolí Kyjeva. (Pokračování článku…)
»» Pokračování článku…
Cestování letadlem bylo vždy spojeno s jistou mírou luxusu, pohodlí a rychlosti. Tak tomu bylo ještě před několika lety. S příchodem nízkonákladových leteckých společnosti se vše od základů změnilo. Do té doby nedostupné ceny letenek se radikálně snížily, zareagovat musely i „klasické“ aerolinky, kterým výrazně ubýval počet zákazníků a s přichodem ekonomické krize se dostává letecká doprava až na samé dno. Velký počet firem, které financovaly provoz leteckých společností koupí luxusních „business class“ letenek z bezedných firemních rozpočtů, se rozplynul jak pára nad hrncem a tak je třeba šetřit, omezovat, minimalizovat…
Události posledních přibližně šesti let ovlivnily způsob létání do té míry, že z luxusu a noblesy se stala masová přeprava se všemi stinnými stránkami. Ostatně, jakmile je cena letenek často levnější než autobusové jízdenky, je třeba se zamyslet. (Pokračování článku…)
»» Pokračování článku…
Komu by se nelíbilo obletět svět a zastavit se na celé řadě míst, která ho zajímají. Odletět z Prahy třeba do Indie, pak Thajska, Číny, přes Indonésii do Austrálie. Poté přes oceán do USA, přes Mexiko a Hawai na Kubu a pak do Argentiny, Chile a zpět domů do Prahy? A co třeba přes africké země rovnou do jižní Ameriky a přes Japonsko, Koreu, Rusko, Mongolsko do Íránu a zpět do Prahy? Nic není problém a v podstatě to není ani tak drahé, jak by se dalo čekat. Stačí jedna letenka kolem světa a kam poletíte už je na vás.
V roce 1997 vzniklo konsorcium velkých leteckých společností, které se sdružily pod názvem Star Alliance. Právě Star Alliance nabízí vedle běžných letenek z bodu A do bodu B i unikátní tarif pod názvem „Star Alliance Round the World“, tedy tzv. letenku kolem světa. Kam se dá letět, za kolik a jaké jsou podmínky, to vše postupně probereme v následujícím článku. (Pokračování článku…)
»» Pokračování článku…
