Umřít hlady v Japonsku nelze. Bistra a restaurace najdete na každém rohu. Malé, špinavé, ale zato plné chutí a vůní s cenami kolem 100Kč za jídlo. Stejně tak zavedené, populární, výběrové, s cenami začínající na 500Kč.
Nejčastější položkou na jídelníčku jsou nudlové „polévky“ Ramen kdy si jen vyberete zda chcete typ nudlí Udon (tenčí z pšeničné mouky) nebo Soba (tlusté z pohankové mouky). Na výběr jsou samozřejmě také jídla jejichž základní složkou je rýže. Oblíbené jsou především Curry bistra, kde se podává rýže s tmavou omáčkou na indický způsob. V neposlední řadě narazíte na široký výběr suši restauraci. Ostatně, co by to bylo za Japonsko bez suši? (Pokračování článku.)
Amritsar patří mezi místa, která mě v Indii vždy svým způsobem fascinovala. Síla jedné víry, jedné myšlenky, jednoho přesvědčení dokazála vytvořit zázemí pro potulné poutníky či chudáky ulic a zároveň nabídnout očistu duše a nalezení vnitřního klidu pro deseti tisíce Sikhů, kteří sem putuji do svého Zlatého chrámu – denně.
Pětset let staré náboženství vzniklo nedaleko od Amritsaru, na území dnešního Pákistánu, jako reakce na zavedený kastovní systém. Rovnost jednoho k druhému je dodnes hlavní myšlenkou, která se tu nedá přehlédnout. (Pokračování článku…)
Každý má rád lokální kulinářské zajímavosti a každý o nich s oblibou vypráví. Filipínská kuchyně není jen rýže, nudle a vepřové nebo kuřecí maso. Občas na ulici narazíte na jídlo, které se nedá zařadit mezi obvyklé. Nejinak tomu bylo včera když vedle mnoha jiných pofidérností připíchnutých na špejli, a připravených na gril, ležela na jedné hromadě malá kuřata. Stará jen několik dnů a velká tak akorát, aby se vešla dvě na jednu špejli. Celá, s vnitřnosti i hlavičkou. Dvě kuřátka za šest korun. Dobrou chuť.
Upřímně, kdy jindy budete mít možnost něco podobného ochutnat? Neodolal jsem a jak je vidět na fotce, kde prvnímu kuřeti ukusuju hlavu, moc se mi do toho nechtělo. Ale nakonec to přeci jen bylo prostě jen kuřecí maso v malém provedení. Kosti tak malé, že je necítíte a ugrilované do křupava. Příště zkusím další ňamku. Nechte se překvapit.
Jídlo je třeba, jíst se musí a navíc je to i skvělá zábava. Obzvlášť na cestách v dalekých zemích. No uznejte, procházet se uličkami přeplněnými stánky, ze kterých stoupá unikající pára, šlehají plameny plynových hořáků a vůně linoucí se v okolí vás lákají blíž a blíž. A vy se rádi necháváte zlákat. Oči vám září a vy pomalu ochutnáváte. Tu něco pálivého, tu sladkého a támhle? …kdo ví co je to vlastně za chuť?
Malajsie nabízí se svou kuchyní celou řadu chutí a proto se jí pojďme podívat pod pokličku. (Pokračování článku…)
Pobyt v Pákistánu je neskutečně levný. Levnější, než Indie a levnější, než by kohokoli napadlo. Ve své podstatě se tu můžete potulovat za přibližně 100Kč/den a hlady neumřete. Na rozloučenou s Pákistánem shrnu ceny vybraných služeb a potravin.
Ubytování v levném hotelu (jedna osoba) 60Kč na 24 hodin
Internet (1 hodina) 6Kč
Autobusová doprava (Bahawalpur > Lahore, 14 hodin) 63Kč
Balená voda (500ml) 3,50Kč
Balená voda (2l) 7,50Kč
5 malých banánů 4Kč
Mandarinky (velká, 1 kus) 1Kč
Hamburger na ulici (bez masa) 6Kč
Zmrzlina Cornetto (Algida) 5Kč
Polévka na ulici 2,50Kč
Smažené občerstvení na ulici (Samosa, Pakora, 100g) 5Kč
Zinger v KFC 45Kč
Brambůrky Lays 6Kč
Holení u holiče 7,50Kč
V podobném duchu se nesou i ceny ostatních výrobků. Za 3000Kč na měsíc se dá v Pákistánu žít bez větších problémů. Nádhera….
© Robert Štípek, Nudle v japonském bistru.
