Během prvních dvou dnů jsme překonali 29 kilometrů a vystoupali přes 1200 výškových metrů. A to byl teprve začátek naší „procházky indickou přírodou“.

Před námi bylo ještě pět dnů a více než 80 kilometrů s dvěma výstupy nad 5000 m.n.m. S batohy na zádech a jako jediní bez průvodců i bez nosičů. (Pokračování článku…)

Pohled z GandaLa na vesnici Shingo ležící v polovině cesty k našemu cíli – vesnici Skyu.


Markha Valley je nejpopulárnější trek v Ladakhu, což obvykle znamená početné skupiny turistů doprovázené ještě početnějšími doprovody místních průvodců s plně naloženými koňmi. Absurdní je, že na jednoho turistu připadají průměrně dva průvodci. Dva turisté jsou tak nejednou následováni čtyřmi až pěti opálenými horaly, kteří jim zajišťují dopravu všech potravin, zavazadel a stanů. Každý den vaří teplé jídlo i „svačiny“ a starají se o kompletní servis a pohodlí. Zní to bláznivě a pohled na čtyři průvodce obskakující jednoho turistu skutečně bláznivý je.

Davy trekujících turistů jsou něco, co dokáže totálně zkazit radost. My měli štěstí. Zatímco jiné dny jsou dle vyprávění místních prašné horské cesty přeplněné a v kempech se těžko hledá vhodné volné místo k postavení stanu, naše kroky se míjely jen se čtyřmi dalšími skupinkami turistů a v podstatě jsme od rána do večera putovali sami. Jistě tomu pomohl populární festival, který se koná jednou ročně ve vesnici Hemis. Ten se odehrával v době (10-11.7.2011), která se kryla s naším trekem. Většina turistů si tedy pravděpodobně naplánovala svůj trek před, nebo po festivalu. Co víc si přat?

Profil treku Markha Valley

DEN 3: GANDALA BASE CAMP – SKYU
Délka treku: 24km, 6-8 hodin. GandaLa Base: 4500 m.n.m., GandaLa hřeben: 4930 m.n.m., Skyu: 3710 m.n.m.

První ze dvou vrcholů na treku. Dvě hodiny stoupání o 400 výškových metrů a následný sestup o 1200 metrů do údolí.

Prudké stoupání už od prvních kroků nabíralo na intenzitě. Unaveně jsme sunuli jednu nohu za druhou. Vysoká nadmořská výška nám ubírala poslední zbytky sil. A přesto cesta na vrchol byla nádherná. Neskutečné výhledy do krajiny, modrá obloha a podél strmých cest pasoucí se horští jaci. Dluhé dvě hodiny k vrcholu. Ale nakonec se GandaLa Pass zjevuje označen stovkami barevných modlitebních praporků vlajících ve větru. Z vrcholu vidíme kdesi v dáli, hluboko v údoli, zelený „ostrůvek“, který je naším dnešním cílem. Cesta bude ještě hodně dlouhá. Nezdržíme se dlouho, silný vítr nas profukuje na srkz a zima nás žene do nižší nadmořské výšky za teplem.

Z kopce už nám ubíhá cesta rychleji, ale když přibývají kilometry a klesáme dvě, tři, čtyři hodiny, už přestává všechna legrace. Příroda kolem nás nám ale všechno vynahrazuje. Nejdříve prázdné pláně a o pár hodin později procházíme podél horského potoka zařízlého do vysokých skal a překonáváme jeho tok z jednoho břehu na druhý a zase zpět. Krok za krokem se přibližujeme k vesnici Skyu, cíli naší cesty. Ale pořád ne a ne se objevit. Poslední hodinu už jen suneme nohy takřka automaticky. Konečně! Skyu se objevuje a my hned na jejím okraji shazujeme batohy v „restauraci“, kde si necháváme připravit instantní nudlovou čínskou polévku (20Rs – 8Kč). Až po této „snídani“ se se zapadajícím sluncem přesouváme dál, abychom postavili stan a mohli dnešní trek prohlásit za dokončený. Jako sladká odměna je pro nás překvapením teplá sprcha, první a jediná sprcha na treku. Za 50Rs (20Kč) ze sebe splachujeme několika denní nánosy prachu a spokojeně usínáme.

SOUVISEJÍCÍ FOTOGRAFIE:


DEN 4: SKYU – MARKHA
Délka treku: 20km, 6-7 hodin. Skyu: 3710 m.n.m., Markha: 3850 m.n.m.

Ještě ráno vypadala trasa pro čtvrtý den odpočinkově, pokud se takto dá říkat přibližně sedmihodinovému pochodu. Večer jsme už jen stěží postavili stan a usnuli jak zabití. Nic nebývá tak jak se zdá.

Cesta ze Skyu do vesnice Markha, je prakticky jediná, která nepřekonává výrazná převýšení. Po celou dobu vedou kroky jemně zvlněnou krajinou podél horských políček a vesnic, jejichž domky jsou zasazené do skal jak v tajemné pohádce. Pohádka nepohádka, nohy bolely stejně, jako den předchozí. Snad aby se nohy mohly trochu probudit, čekalo nás na závěr první brodění přes řeku.

Sedmihodinový trek jsme nakonec zvládli za devět hodin. K večeři jsme koupili zase čínskou instatní polévku a začaly první pravidelné úvahy nad tím, co si v Praze po návratu dáme jako první – steak, řízek, chleba s máslem? Neskutečně vděčné téma!

SOUVISEJÍCÍ FOTOGRAFIE:


DEN 5: MARKHA – THACHUNGTSE
Délka treku: 13km, 4-5 hodin. Markha: 3850 m.n.m., Thachungtse: 4300 m.n.m.

Markha je největší vesnicí, kterou lze na tomto treku potkat. Namísto obvyklých tří až čtyř domků rozesetých podél cesty tu najdete nějakých dvacet budov menších i větších, školu i doktora. Leží tu i zbytky staré pevnosti a 400 let pamatující buddhistická gompa…

Zatímco předchozí den jsme zakončili po kolena v ledové vodě při překračování řeky Markha, náš šestý den brodem v podstatě začínal. Najít nejužší místo, opatrně našlapovat na kamenité dno a nenechat se strhnout silným proudem zatímco balancujete s batohem na zádech. A aby toho nebylo málo, jakmile už vám pomalu uschnou boty, je tu další brod a pak zase další. Tento den jsme si vody užili až až.

A zase krok za krokem směrem vzhůru. Postupně překonat 450 výškových metrů podél malebných barevných políček, přes louky rozkvetlé horskými kvítky a s výhledem na zasněžený vrcholek KangYaze (6401 m.n.m). Stejně tak ale s horkým sluncem nad hlavou, podlamujícími se koleny a strmými stoupáními.

Už jen dva dny před námi. Dva poctivé dny, kdy vystoupáme do 5150 m.n.m., budeme mrznout ve stanu zatimco kolem zamrzají horské potoky, sáhneme si uprostřed července na sníh a sestoupíme za jeden den 1200 výškových metrů. Jsme na cestě, ze které není návratu a ta se blíží ke konci.

SOUVISEJÍCÍ FOTOGRAFIE:




Související články:


RSS

4 Komentářů

  1. Paradicka, ticho zavidim :)

    #1 Juraj (29.08.2011)
  2. Super článek a naprosto skvělý fotky! Indie je úžasná :)

    #2 Indie (13.09.2011)
  3. Zaplatit si servis nie je blaznive.Vy ste si radsej nicili plotynky ale aspon ste mali pocit ze ste usetrili- zidaci

    #3 horal (23.12.2012)
  4. Horal: Tohle ale nema nic spolecneho se snahou usetrit za kazdou cenu. Proc ma kvuli dvema lidem na treku jit jako doprovod procesi dalsich 3-4 pruvodců s konmi? Radeji jdu sam, svym tempem, v soukromí.

    #4 admin (30.12.2012)

Přidejte svůj komentář: